po brzkém raním probuzení jsem byli nahnáni do jídelny, kde nám byla nucena dávkovaná strava- ne, samozřejmě si dělám srandu. Vstávali jsme kouzelně v 7:30, po schodech klouzali jako lesní vílky a šmakovalo nám gutovně. Po snídani následoval náhlý rozstřel, kde jsme se dozvěděli, jak budeme na celý týden rozděleni ..ruční práce/ PC.
Ruční práce se krom špatně slepených žabek, které se musí dostat do pátku do Korei, jsme si sprejovali trika našimi krásnými novými znaky- bylo krásné sledovat dětské tváře orosené barvou na textil (ale ne fakt, je to velice oblíbená část tábora). Další půlka byla vedena do počítačové učebny, kde se seznamovala s programy, ve kterých budeme tvořit náááááádherné programy a plakáty, ty vykouzlí úsměv na kdejaké tvářičce.
Čenžování skupin jako vždy ohlásila svačina, a tak si práci užili všichni. Práci zase ukončovalo jídlo, vlastně pořád píšu o jídle, ale to je vedlejší- je fakt moc dobrý. Polední klid plný neklidu se po dvou hodinách proměnil v dešifrování- ach, ta nostalgie minulého roku a dešifrování všeho, co bylo kolem. Šifra nás 3x zavedla jinam (popravdě dvakrát jsme začínali slovy jako evji a fidn, až později nás napadlo, přidat do abecedy i písmenko ch). Šifra vedla stejně jako autobus přes zastávky, plné zábavy a tělesných aktivit (včetně obřího origami, s nímž byla gigantická zábava). Cesta se klikatila až do nedalekého lesa, kde byli origami předány nezúčastněné Lady Lise, jež byla podle dopisů, které jsme jí psali až předokonalá.
Cesta zpátky za jídlem a odpočinkem byla pro naši skupinu poměrně delší, přeci jen vymyslet dopis o zhruba 30ti lichotkách není moc label. Večeře zase usnadnila stravování všeho v našem těle a připravila nás na hru- ta hra, jejíž pravidla se v průběhu dne podařilo přelouskat už více než polovině lidí ze skupiny. Hraní hry nám usnadnilo to, že naše celodenní aktivita byla ohodnocena jako druhá nejlepší- proto se hrála lépe.
Viktor, Ruda a Bájina
Vzhledem k tomu, že vyfotit Péťu vyžaduje nadlidské úsilí, klobouk dolů. A navíc ta fotka jak podlézá provázek je naprosto úúúúžasnááá :-) Eva P.
OdpovědětVymazatMilá Evo, jsem rád že jste na fotkách našla svého syna ..avšak smutnou zprávou je, že pokud by se Vám domů měl vrátit kluk z "podlézací fotky", byla by jsme zřejmě nepříjemně překvapena- jedná se o Viktora. Přeji příjemný zbytek dne a návrat pravého syna, Viktor.
OdpovědětVymazatŽádný problém, celý rok jsme doma opatrovávali Vikyho tričko, letos se můžem trochu posunout. Eva
VymazatZdravím a moc chválím blog. Šedý zlovlk se mi moc líbí a jsem překvapena, kolik toho za ten den zvládáte :)Ať se vám daří nasbírat co nejvíce bodů. Jinak co se týče identifikace mého syna, poznávám ho podle koně.;)))Mějte se a těším se zase na zprávy a fotky. Karin F.:)
OdpovědětVymazat